DIABLO 2

Po několika málo měsících herního půstu, kdy autoři nechávali nás hráče slintat nad oznamovanými díly dalších skvělých her, se mi dostala do rukou věcička s názvem Diablo II. Tenhle produkt, na který jsme čekali jak na spásonosný déšť, mne vytrhl z mé herní unuděnosti a na několik týdnů mne připravil o můj všechen volný čas. Bylo to o prázdninách, o to to bylo horší. A tak jsem se po delší době rozhodl svět obšťastnit další výtečnou recenzí . Takže, dámy a pánové, kteří si stojíte za svými PLEVELÁKY, třeste se a uhánějte rychle pryč. Neb vězte, hodina pravdy udeřila !!! A co nám z toho vyplývá ? No přece to, že Petr Bulíř bude asi -censored-, neb si myslí, že DIABLO II je hra, která nepatří do devítkové soustavy. Hrozný omyl. Vždyť je to naprosto úchylná hra !! Reakci na Petrovu recenzi bych popsal asi takto : JDIIII do prdeléééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé. Tak jsem se trošku zadýchal, takže přejděme k recenzi.

ACT I

Parádička. Začínáte v takovém krásném kempu a kolem vás jsou slepice, krávy Gheed a tak podobně. Do toho prší a hraje hudba. Neexistuje lepší cesta, jak nalákat hráče k dlouhotrvajícímu paření, než si vzít za vzor tenhle první akt. Huh. Když jsem uviděl poprvé tu grafiku, ne že bych zrovna zaplavil podlahu slinami, ale rozhodně mi to od začátku vůbec nevadilo (to, že 640x480 je debilní rozlišení možná v něčem je pravda, ale podle mne jsou to hlavně blbé pindy nenažranců, kteří se vyžívají v čumění do monitoru z 5 cm a kterým rodiče koupily drahé compy jenom proto, aby mohli dělat machra před spolužáky - když se jich zeptáte, co to znamená FSB a k čemu to je, tak vám řeknou, že je to asi nějaká politická strana pozn. jeden takový 'afinkáč' píše dopis v Levelu, prej jak tam kecal s A.A. o babách na titulce - viz. věta já mám doma nadupané P III a Rivu TNT 2 s 32 MB RAM), ba naopak, ono když se člověk zamyslí, tak mu dojde, proč je tam 640x480, ono by se mu to totiž na dnešních 366 Mhz strojích sekalo jak blázen. Ale je fakt, že pro ty s těmi PIII by tam ta možnost měla být. Ale zpět k povídání. Pokud vylezete z kempu, na prvním místě, kde se potkáte s nepřítelem vám dojde, co je Diablo II zač. Ruuuuuubanice. Tady nenajdete žádné úkoly typu BG, ale spíš typu : vleť tam, porubej to, seber artefakt a rychle vypadni. Ovšem odsuzovat za to může skutečně jen vůl. Když se ti to nelíbí, tak to nehraj.

Už při prvních vycházkách z města ven jsem (myslím ve Stony Field nebo někde poblíž) objevil onen krásný nápis : YOU HAVE DIED. Říkal jsem si : ,, Hmmm, fakt hrubé. Jestli to takhle půjde dál, tak pro mé mrtvoly nebudou stačit ani Olšany nebo Lesní hřbitov ''. Tehdy se na mě sesypali kozlíci, kteří se jmenovali Moon Clan nebo nějak podobně. Samozřejmě můj Paladin to nevydržel a praskl jako Kirov v RA2. A to ještě nebylo nic, proti tomu, co na mě čekalo v Katedrále a Katakombách před Andariel. Tady najdete skutečně rozmanité způsoby, jak vychcípat. Buď se můžete nechat uhryzat vampírem, nebo na vlastní virtuální kůži zjistit, jak se dělají hranolky u McDonald's a tím pádem zjistíte, že i Paladin může (ač se to zdá neuvěřitelné) zhnědnout ještě víc. Tím nejlepší projdou s Paladinem až k Andariel, která je docela nepříjemná, ale pokud zvládnete Poison, tak je v pohodě. Máme za sebou Act 1, který není aktem nejlepším, ale aktem tak akorát na zahřátí a zahlodání do pařby.

ACT 2

Co napsat o druhém aktu, aby to nebyl návod ? Otázka, na kterou si budu muset odpovídat sám po celou tuto recenzi. Náplň aktu 2 je prakticky úplně stejná jako u předchozího (a tak je tomu v celém Diablu II). Náplní celého druhého aktu je hlavně quest, kdy sbíráte různé kusy, které nakonec dají dohromady Horadric Staff. Opravdu dobrý je nápad se stokami pod Lut Gholein a ani harém není

k zahození. Osobně považuji akt 2 za nejlepší akt v celém Diablu II. Je to akt velice různorodý, což někteří z vás určitě ocení. V závěru složíte Horadric Staff, dostanete s k Tyraelovi (ale předtím musíte přejít Duriela, což je pazneht jak má být). Ten vám něco vyžblebtá a vy pokračujete do aktu 3. Tenhle akt může být velmi jednoduchý za Barbara, ale za Paladina je pěkně těžký. Však víte (nebo budete vědět ) sami. Jo, a když už jsem dělal ten výčet dobrých věcí, pak je třeba zmínit ještě Arcane Sanctuary, do které se jde tuším z harému a Magic Valley, kde jsou naprosto hrubé vchody do kobek a z toho jen jedna je ta pravá se jménem Tomb of Tal Rasha, kde je Duriel a výše zmíněný Tyrael. Pokud chcete dostat level, tak můžete vybýt ostatní kobky, které jsou taky super.

ACT 3

Jungle. Co to znamená pro někoho vůbec slovo džungle ? Pro někoho vlhko, pro někoho papagaje a pro někoho, kdo dohrál Diablo II to znamená : Fetish, rozsáhlost a hrozně moc kobek. Nechci říct, že by tento akt byl špatný, ale prostě je toho na systém Save nad Exit trochu moc. A k tomu je ještě pěkně těžký. Proč ? Protože tam běhají Fetishové a jejich šamani vám svým ohnivým dechem uberou dobře 20 % života. Situace je zde asi podobná jako

v prvním aktu, kdy narazíte na tlupu šamanů (skřítkových) a jeden z nich je speciálka, která ty, co pracně zabijete, hned oživí. Kromě toho Fetishové po vás budou flustat ostré hroty, které když prší neuvidíte, ani kdyby jste měli SpySat Uplink. A jen tak mimochodem, ty Fetishe nedoženete, ani kdyby jste se posrali. Postupně dáte dohromady Khalim's Flail, kterou použijete, aby jste se dostali k Mephistovi (High Council of Zakarum, diablův bratr atp.). Předtím budete muset ovšem projít opuštěné město Kurast (skvěle odvedený nápad a atmosféra) a malé peklo na zemi, kde na vás budou místo dešťových padat ohnivé koule. Až zabijete Mephista, otevře se vám krásný portál (těm z vás, co dohráli Half - life to připomene portál k Nihilanthovi) a vy pokračujete do 4. aktu (Pandemonium Fortress).

ACT 4

Hrůza. Jen co vylezete z pevnosti sesype se na vás takové množství potvor, že se můžete zachránit jen rychlým útěkem a postupným vybíjením monster. V tomhle aktu jsou jenom tři questy. Ale nebojte, ten třetí zní : Kill Diablo. Jinak pro prostředí by se asi hodil výraz měsíční krajina (co taky můžeš v předpeklí čekat, že, debile). Je to fakt hrůza. V tomto aktu je úmrtnost taková, že

kdyby každý den umřelo v naší republice tolik lidí, tak bez problémů do roka zmizí Moravané (a samozřejmě naši hodní, poctiví a nenamyšlení bratři Češi a tím pádem i Pražáci ) ze světa. Tady zabijete tolik monster jako za celou předchozí hru. Graficky je prostředí velmi fádní, ovšem až do River of Flame. Tady se oko skutečně nabaží. Zlatavá láva, ze které se co chvíli vynoří kostlivec, je skutečně úchylná. Ale tu už začíná být fakt horko. Tady, kousek před Diablem není ojedinělé, že na jednom místě umřete 20x za sebou. Nakonec až otevřete všechny krypty, ze kterých se vyvalí nějaká havěť, se objeví Diablo. To je kapitola sama o sobě. Po jeho zneškodnění dostanete titul Sir a můžete jet dál. Jen tak pro představu, 20 Doom Knightům, kteří vás zmrazí, upečou, seberou manu, otráví, seknou a seberou život je těžké (řekl bych nemožné) nepodlehnout.

EPILOGUE

Co tedy vyplývá z této recenze ? No přece to, že Diablo II je skutečně velmi dobrá a nenáročná hra. Příběh je krásně vysvětlen velmi dobrými (jak nápadem, tak provedením) animacemi a nápaditost prostředí je skutečně vypiplaná. Někomu se tato hra možná nebude líbit pro její jednoduchost (třeba skalní Baldurani), ale to nic nezmění na tom, že tento kus je skutečně kvalitní. Jen houšť, jen houšť, pánové z Blizzard North. Děkuji.

JE DOBRÉ MÍT: